Piknik u totemu, aneb možná přijdou i básníci.

Vstupné: zdarma

Ve zkratce z programu:

16h sraz, střílení z luku

18h odhalení, projevy, požehnání (protestantský farář pan.Soběslavský)

19h hudba (klavír a zpěv-Ondřej Kříž), tance

20h recitace (Matěj Věncek and company),  

do 22h občerstvení.

Program bude postupně aktualizován.

S sebou deku a něco na zub. Občerstvení na první ročník bude skromné.

Často kladené otázky ohledně dřevěné sochy smíření? (FAQ)

Kde socha stojí?

V Táboře poblíž viaduktu nad psím útulkem. Mezi oplocením chatové oblasti Vápenná strouha a proti hlukovou stěnou železniční tratě. 

Proč stojí dílo právě u zahrádkářské kolonie Vápenná strouha?

Dílo je darem autora Melince, dívce ze smíšené krve, jejíž chata je na dohled od místa, kde byla socha umístěna. Otec dívky je Panamec s indiánskými předky, maminka Táboračka s husitskými kořeny. Dívka vyrůstá v Táboře s maminkou a na blízké chatě tráví letní dny. Její rodiče spolu nežijí. Nápad autora byl věnovat dívce pevný bod u kterého by mohla rozjímat. Nechť je takovým místem i každému poutníkovi, který místo navštíví. Stinná bučina vedle sochy je také vhodným místem pro odpočinek.

Kdo je autorem sochy?

Autorem nápadu je táborák Jiří Těhník, řezbu provedl Vlastimil Novák. S náročným (několika fázovým) usazením sochy, vážící 400kg, pomáhali Jaroslav Šenkýř a Jan Stibal. Šest měsíců po prvním usazení sochy  muselo dojít k jejímu přemístění do depozitáře k architektovi města panu Roháčkovi, kvůli stavbě horkovodu. V soukromé garáži u pana architekta byla socha rok, než se mohla na místo opět vrátit. Tímto patří dík všem, za houževnatost a trpělivost.

Jaké má dílo poslání?

Autor skrze dílo touží umělecky poukázat na často protichůdné až schizofrenní výlevy dějin i lidské duše, obé tak těsně spolu spjaté. Husita hledí na centrum města, zatímco motivy pohanské jsou namířeny opačným směrem, do divočiny, k Ústí Sezimovu a k Choustníku, kde se za dob minulých ukrývali adamité, reprezentující to pohanské v nás, co se nepodařilo christianizovat. Žijí v nás polarity, které nelze snadno sjednotit. Uvědomění si všudypřítomné duality, je jedním z hlavních poslání díla. Jak příznačně píše se i v první větě starého zákona: „Na počátku bůh oddělil nebe a zemi“. Na nás je již jen filozofování, zda je to tak a zda je to dobré?

Co (u)smiřuje socha smíření?

Podobně jako umíme opačné póly magnetu využít je konstruktivní práci, mohli bychom stejně tak konstruktivně zužitkovat i opačné póly sídlící v našem nitru. Ženský a mužský princip, jin a jang, čchi a li, nebo jakkoliv jim chceme říkat. Vzájemně se odpuzující síly, které až při nalezení rovnováhy, dokáží jedna druhou podpořit a zesílit. Socha smíření touží smířit protichůdné archetypální síly v člověku a pomoci každému s transformací z člověka přechytralého na člověka udržitelného.

Proč poutní místo husitsko-indiánského přátelství? Co mají Husité společného s Indiány?

Jedná se nadsázku a především o symbolické porovnání dvou světů. Prvního řízeného egem a touhou po pokroku a druhého spjatého s přírodou a žasnutím nad stvořením. Tyto dva postoje se odpradávna střídají a konfrontují. Autor, umístil symboly na opačné strany monolitické jednoty.

Slavnostní odhalení

Dne 17.6.2023 dojde ke slavnostnímu odhalení sochy smíření. Na místě bude pohoštění a dobrá nálada. Pozváni jsou jak zástupci města, husitské církve i zástupci komunity indiánské. Ovšem může se zúčastnit i kdejaký vandrák, co půjde kolem.